Americká patoložka Margaret Campbellová se vrací do
Spojených států, kde ji však čeká kamion plný mrtvých Číňanů a konfrontace s
vlastní minulostí. Pekingský detektiv Li Jen působící na čínském velvyslanectví
ve Washingtonu má zjistit, proč se jeho krajané udusili v uzavřeném chladicím
voze v jižním Texasu. Navíc se opět setká se ženou, která utekla z Číny i z
jeho života. Společně dostanou za úkol odhalit, kdo stojí za obchodem s
ilegálními čínskými imigranty, který vedl k texaské tragédii. Zjistí, že imigranti
se stali nedobrovolnými přenašeči smrticího nákladu. Li a Margaret, zápasící s
démony společné minulosti, závodí s časem, aby zneškodnili biologickou
časovanou bombu, která hrozí, že zničí nejen jejich budoucnost, ale i
budoucnost celého lidstva.
Knihy Petera Maye u nás tradičně vydává nakladatelství
Host. Z šestidílné série čínských thrillerů již v českém překladu vyšlo
Pán ohně (2015), Čtvrtá oběť (2015) a Sál smrti (2016)
Ukázka
z knihy:
Její
dům stál na O Avenue na vrcholku kopce, co by od kampusu kamenem dohodil. Zdi
měl z červených cihel stejně jako budova univerzity a jeho střechu pokrývaly
šedé tašky. Byl pouze přízemní a stál uprostřed bujné zelené zahrady, takže ho
od silnice dělila řada stromů. V té době jí dávalo smysl si ten dům pronajmout.
Měla v plánu usadit se a žít klidný život v akademickém odloučení. Potom
se po pouhých třech měsících uvolnilo místo v Harrisově okresu. Pozice vrchního
soudního lékaře ve třetím největším okrese ve Spojených státech a v Houstonu, čtvrtém
největším městě. Dlouho vše zvažovala. I děkan ji velice podporoval, a dokonce
vybízel, aby nabídku přijala. Řekl jí, že může nadále přednášet jednou týdně
jako hostující profesorka.
Zazubil
se a s úsečným newyorským přízvukem prohlásil, že by byl hrdý, kdyby na jeho univerzitě
vyučovala vrchní soudní lékařka z Harrisova okresu. Nikdy se nedozvěděla, jak
velký vliv měl děkan na komisi, ale jeden z jejich členů Margaret později prozradil,
že místo dostala hned ve chvíli, kdy poslala přihlášku.
Margaret
během stoupání po Sedmnácté ulici kontrolovala zpětné zrcátko a sledovala
hodinky. Měla dost času na to, aby se osprchovala a převlékla. Musela se potom
vrátit do kanceláře v Houstonu. Cesta tam mimo špičku jí běžně trvala dobrých padesát
minut. Když však před domem zaparkovala svůj chevrolet za jasně rudý pick-up s
nadměrně velkými pneumatikami, rychle se jí zkazila nálada. Majitel domu stál
na verandě se zkříženými pažemi na prsou. Před otevřenými předními dveřmi klečel
mladík v montérkách a kšiltovce a vedle sebe měl položený kufr s nářadím.
Margaret
zabouchla dveře od auta a rychle vyšla po pěšině k domu. „Co si myslíte, že
děláte, McKinley?“
Muž
v montérkách se polekal a rychle se postavil. McKinley však ustupovat nehodlal.
Byl to typický buran z Jihu oplývající spoustou peněz. Na kopci mu patřilo
několik domů. „Takhle by dáma mluvit neměla,“ odvětil s rozvleklým jižanským
pří zvukem.
Margaret
se mu rozzlobeně podívala do očí. Byl chodícím a mluvícím ztělesněním klišé.
Kovbojské džíny, boty, kostkovaná košile a ošoupaný stetson stažený k zátylku.
„Neodpověděl jste mi na otázku,“ trvala na svém Margaret.
Mladík
se na ně zahleděl. „Možná bych měl jít.“ Sklonil se pro vercajk. Zachrastily v
něm dláta a šroubováky.
McKinley
zvedl ruku a zarazil ho. „Zůstaň, kde seš, synku.“
Potom
se obrátil k Margaret. „Vyměnila jste ten podělanej zámek, paninko.“
Margaret
se otočila k řemeslníkovi. „A chcete vědět proč?“
Zdálo
se, že by raději snědl svou kšiltovku. Tak či onak mu to však řekla. „Protože
když jsem byla pryč, chodil do domu a hrabal se mi ve věcech. Nechal otisky
těch svých upocených prstů na podprsenkách a kalhotkách v šuplíku se spodním
prádlem.“
McKinley
viditelně zrudl. „To není pravda. Nemáte právo říkat takový věci.“
Mladý
řemeslník si se zájmem prohlížel špičky chodidel.
„Chcete
vidět důkaz?“ zeptala se Margaret McKinleyho. „Dvouhodinový záznam z kamery,
kterou jsem schovala ve skříni?“
Blafovala,
ale nakonec se jí to vyplatilo. McKinley zbledl. Potom rozčíleně semkl ústa.
„Nechala jste vyměnit ten podělanej zámek. A to je očividný a jasný porušení
podmínek nájemní smlouvy. Už tady nebydlíte.“
Margaret
začal zvonit telefon. Chvíli ho hledala v kabelce.
„Co
je?“ vyštěkla do něj.
„Už
hodinu se vás snažím zastihnout.“ Volala jí její sekretářka Lucy, zbožná
presbyteriánka ve středním věku, která neměla Margaret příliš v lásce.
„Mobil
si během výuky vždycky vypínám, Lucy. To přece víte,“ řekla Margaret. „Proč
jste nezavolala na univerzitu?“
„Vždyť
já tam volala, ale už jsem vás nezastihla.“ Lucy si na druhé straně linky
povzdechla. „Doktorko Campbellová, právě nám volali z kanceláře šerifa ve
Walkerově okresu. Potřebují vás u nějaké mexické restaurace na dálnici I-45.
Podle všeho tam mají kamion a v něm přes devadesát mrtvol.“
„Kristepane,“
řekla Margaret a téměř hmatatelně cítila sekretářčinu výtku — nevezmeš jména
božího nadarmo. „Hned tam jedu.“ Zavěsila a protlačila se kolem McKinleyho do
domu.
Uvnitř
měla pro nouzové případy kufr s veškerým svým profesním náčiním.
„Myslím
to vážně,“ zahulákal na ni McKinley. „Chci, abyste se hned odstěhovala.“
„Řekněte
to mému právníkovi,“ odsekla Margaret a bouchla mu dveřmi před nosem.
Snakehead © Peter
May, 2002
Translation ©
Filip Drlík, 2017
Czech edition ©
Host — vydavatelství, s. r. o., 2017
ISBN
978-80-7577-140-7
Žádné komentáře:
Okomentovat