Ústředním tématem knihy je básník Ivan Martin Jirous. Mága
je neobvyklou kombinací deníkových zápisků Jirousovy dcery Františky a její
kamarádky Jany Bauerové.
Záznamy zachycují období let 1997–2011 a zaznamenávají
události z Prostředního Vydří, ale i z Prahy a Staré Říše. V řadě případů je
každá událost líčena z pohledu obou autorek. Jirousovi pak říkají Mága, podle
jeho přezdívky Magor. Deníky zachycují některé momenty Jirousova života, které
se jinému médiu uchovat nepodařilo. Záznamy ukazují Jirouse z 90. let v jiném
světle, než jak ho tehdy veřejnost často vnímala – jako opilce a provokatéra.
Deníky ale popisují psychologicky náročné až drsné události
provázející přípravu každoročního rockového festivalu ve Vydří. Ukazují soužití
s Magorem na Smíchově, kam Jana občas přijížděla, a kde byla Františka nakonec
svědkem posledních měsíců otcova života, než je v srpnu 2011 rozdělilo stěhování.
Jirous pak zemřel v listopadu téhož roku.
Františka Jirousová (1980), knižní redaktorka, žije střídavě
v Praze a Prostředním Vydří. Vystudovala Policejní akademii a filosofii na FF
UK. Publikuje odborné články o Pierru Teilhardovi de Chardin, vydala romány
Velmi vzdálený oheň (2001) a Vyhnanci (2010).
Jana Bauerová (1980), archivářka v Libri prohibiti, mnoho
let bydlela ve Staré Říši, od roku 2013 žije v Praze. Od dětství píše romány a
básně. Vydala poemu Severní Kříž (Kalich, 2008).
Vydalo nakladatelství Kalich.
Foto nahoře: Jirous, Jana a Františka. REPRO: Kalich
Ukázka z knihy:
2. 2. 2011, Praha, Františka
(…) Jo, a Mága asi umírá. Tak uvidíme, jak to dopadne :)
Odmítá jít k doktorovi, ač je evidentní, že s ním něco závažnýho je. Motá se mu
hlava, padá a ztrácí vědomí a v ksichtě je žlutozelenej! Myslím, že mu už
totálně odcházejí játra. On ovšem k doktorovi nepůjde. Volají mi kvůli tomu
lidi, abych ho tam prý odvedla, že se tam bojí jít! Ach jo! A jak to asi tak
jako mám dělat, chytrolíni? On mi sám dnes řekl, že je mu dobře, přičemž je
naprosto jasný, že mu dobře není, a když jsem mu řekla o tom doktorovi, tak
hned vystřelil z pokoje a řval něco o čurácích atd. Klasika. Nu, odjel někam na
pár dnů, do Broumova, patrně ho přivezou v rakvi.
Ale stejně myslím, že se nejspíš chce uchlastat, aby ho ta
smrt zastihla náhle. Nevím, vůbec do něj v tomhle nevidím. Možná se fakt bojí k
tomu doktorovi jít, ale cožpak ho tam mám vléci? To bych těžko mohla. Kdo kdy
Mágu někam dovlekl (kromě komoušů)? Ono by bylo lepší, kdyby ho to kleplo
najednou. To je jednou jisté. Ale já to nechávám na Bohu. Jen ať se děje jeho
vůle, to je nejlepší. Jde jen o to, aby se skutečně děla, páč lidé se Jeho vůli
mohou evidentně velmi příčit.
5. 2. 2011, Praha, Františka
Koupila jsem si jízdenku měsíční a dojela domů. Mága tam
byl. Je docela zdráv, jen má pořád takovou nezdravou barvu, ale už je to o
trochu lepší. Napustila jsem kotel. Mága mi připravil na stole svůj článek z
Divadelních novin „Na Oáze s Magorem“, to je takový sloupek, kam on pravidelně
píše, a tentokrát psal o knihách svých dcer a na úplném konci dal úryvek z
Vyhnanců, to o kříži: „Kříži, protínáš světlo s tmou a tmu se světlem v jediném
bodě sjednocuješ…“ atd. To mne potěšilo velmi, že to tam dal.
28. 2. 2011, Praha, Františka
Mága byl u toho doktora v pátek a já jsem s ním od té doby
nemluvila, ač jsem přijela dnes v pondělí a v pátek jsem zůstávala v Praze
kvůli geniálnímu filosofickému večírku (…). Teď tam leží v pokoji u sebe, má
všude rozložený léky. Možná, že ho to zabíjí víc, než kdyby k tomu doktorovi
nešel. A taky umřela zcela nenadále Věra Jirousová, tak já musím nějak zítra
zjistit, jak na tom Mága je, zda ho to nějak nezasáhlo. Spíš myslím, že ho
zasáhnou ty hardy prášků. Stále více se přikláním k názoru, že jestli je nějak
vážně nemocnej, jakože asi jo, tak by ho lidi měli nechat normálně se uchlastat
a umřít. Vůbec nějak nechápu, co by na tom mělo být špatného. Myslím, že toho
vykonal už hodně.
A jestli se chce uchlastat, jakože on nechlastá, on prostě
žije s alkoholem, tak je to jeho věc a Pánova věc a ten do toho vidí patrně líp
než ti lidi, kteří z Mágy vyrábí přežívající stvůru jak se to stalo právě
tehdy, když bral všechny ty léky a přežíval jak chodící mrtvola.
10. 3. 2011, Praha, Františka
Mága je v pořádku, nebaví mě to ale psát. Přechodil
žloutenku, tak měl nedostatek krvinek a omdléval. Teď se všemožně léčí a bere
to velmi vážně a je při dobré mysli. Takže celá ta hektická akce měla paradoxně
velmi dobrý výsledek. Musím to ještě napsat Schwarzenbergovi, který o to jevil
zájem, a já jsem mu ani nějak moc nenapsala.
22. 4. 2011, Stará Říše, Jana
(…) Ken už přijel, Mága je prý zase v poho a odjel ke
Skalákovi. Mága není člověk. Je to mutace robota a samotné podstaty alkoholu.
(…)
23. 4. 2011, Stará Říše, Jana
(…) Mágu prej od Skaláka odvezli na jipku pro další chrlení
krve, prej toho vyblil snad tři litry. Vypadá to, že má nějakej hematom na
játrech či co. (…)
9. 6. 2011, Praha, Františka
(…) Ostatně je to teď tady na Smíchově zajímavý, nevím,
jestli jsem to psala, ale od rána nám tady řve vrtačka, což mi nevadí vůbec,
klidně u toho spím, občas se otřásá celý dům sbíječkou, to mi taky vůbec
nevadí, taky u toho spím. A ze sklepa už několik měsíců dennodenně vyvážejí
strašný, neuvěřitelný hromady písku! To je fakt nezměrný! Bylo by toho asi už
tak 50 vleků! To si nelze představit ani. A všude sedí na schodech řemeslníci,
a když člověk „ráno“ kolem 12 vychází z domu, tak tam všude jsou a pracují.
Bydlíme tady už velmi dlouho jen dvě partaje, my s Mágou a Ida. Všichni
nájemníci jsou už asi rok dávno vyházeni. A já se teď, přesně teď, musím
ostatně jít podívat do sklepa, jak tam zase pokročili. Oni totiž vyhrabávají
sklepy do několika metrů, obnažili veškeré rozvody vody apod., ale už jsem tam dlouho
nebyla, tak tam kouknu. – Tak to jen zavezli štěrkem. Takovým velikým štěrkem.
Vykopali veškerý sklepy asi tak do hloubky dvou metrů, vyvezli hlínu a zavezli
štěrkem. Nu, přátelé, jaký to má smysl? To se jim nelíbí podloží Matky Země? No
asi ne. Jejich problém. Naštěstí vidím, že tam je ještě pěkná tuna práce, takže
než se dohrábnou k nám do prvního patra, snad nějaký půlrok to bude trvat.
 |
| Magor, Jana a Františka / REPRO: Kalich |
Žádné komentáře:
Okomentovat