Kniha žalmů

Sbírka 150 písní a modliteb je nejrozsáhlejší částí Bible a současně tou nejužívanější při bohoslužbách. Česky vyšla už mnohokrát a v různých překladech, avšak před pěti lety přišlo nakladatelství Garamond se zcela ojedinělým vydáním. Nabídlo převod žalmů do češtiny souběžně s jejich hebrejským originálem a poprvé česky i s výběrem tradičních židovských komentářů. Dílo bylo záhy rozebráno, proto Garamond přichází s vydáním druhým.

„Záměr je opět zpřístupnit českému čtenáři kromě českého znění žalmů i hebrejský originál, který je velmi poetický. Úžasné na hebrejštině žalmů je, jakým úsporným způsobem dokáže popsat emoce, prožívání Boží blízkosti. Např. na jeden hebrejský řádek, který čítá čtyři slova, čeština a jiné jazyky potřebují tři řádky,“ komentuje vydání Petr Himmel, majitel nakladatelství Garamond. „Zvolili jsme krásný překlad žalmů věhlasného českého spisovatele    a diplomata Viktora Fischla. Čtenář se nad nimi bude moci zamyslet s pomocí komentářů proslulého židovského vykladače Písma Rabiho Šeloma Jicchakiho, známého jako Raši.“ pokračuje Himmel.

Překladů Rašiho komentářů se ujali hebraista a judaista Ivan Kohout a šámes komunity Bejt simcha Jan David Reitschläger. Klíčem k jejich výběru v českém vydání bylo především hledisko teologické. Přináší tedy pouze taková vysvětlení, jež se bytostně dotýkají člověka a jeho víry v Boha.

Kniha žalmů je dle babylónského Talmudu kolektivním dílem, pocházejícím od jedenácti osob. Ústřední postavou byl král David, do své práce však zahrnul i díla deseti starších, a sice prvního člověka Adama, Melchicedeka, Abrahama, Mojžíše, Hémana, Jedutuna, Asafa a tří Korachových synů.

Samotné slovo „žalm“ by se mělo překládat doslova asi jako „vychvalování“ či „oslavná chvála“, ovšem v češtině se odrazila blízkost ke slovu „žal“, a proto bývá žalm vnímán i jako synonymum truchlení.

A kdo že byl onen vykladač Rabi Šelomo Jicchaki, zvaný Raši? Žil v letech 1040–1105, v období křížových výprav, které brutálně decimovaly židovské obce. Působení vůdčího komentátora je nedílně spjato se severofrancouzským městem Troyes, kde se Raši v mládí naučil mnoha řemeslům. Vzdělání získal na rabínských akademiích v Mohuči a Wormsu, ale posléze se do Troyes vrátil a z města učinil centrum talmudické vzdělanosti. Kolem roku 1070 zde založil školu, která se stala velmi vyhledávanou.

Poslední léta Rašiho života byla poznamenána rodinnou tragédií. V masakrech, které doprovázely první křížovou výpravu, ztratil několik příbuzných a přátel. V souvislosti se svou pedagogickou činností vytvořil Raši dva stěžejní komentáře, které se staly středobodem studia Tóry, komentář k Tanachu a komentář ke Gemaře, druhé části babylónského Talmudu.

Viktor Fischl (1912–2006) se narodil do židovské rodiny v Hradci Králové. Po Mnichovu odešel do exilu, kde pracoval pro Benešovu vládu – obstarával komunikaci mezi ní a britským parlamentem. V roce 1949 odešel znovu do exilu, tentokrát do Izraele, kde dále pracoval jako diplomat na několika izraelských velvyslanectvích. Mezi jeho díla patří Hovory s Janem Masarykem, Kuropění, Hrací hodiny či Dvorní šašci. V roce 2005 získal společně s Josefem Škvoreckým Cenu Jaroslava Seiferta.

Ukázka z knihy:

ŽALM 40

1 Žalm Davidův pro předního zpěváka.

2 Pln zoufání jsem doufal v Boha.

I přiklonil se ke mně a vyslyšel mé vzývání.

3 I vytáhl mne z hloubi bahna v jámě hrůzostrašné

a na nohy mne postavil na spásné skále

a dopřál mi bezpečně kráčet.

4 A novou píseň vložil do mých úst, chvalozpěv

našemu Pánu, mnozí to uvidí a bázeň se jich zmocní

a naději svou budou v Boha skládat.

5 Šťastný ten muž, jenž v Boha složil víru

a ke zpupným se neobrací, ani ke lstivým lhářům.

6 Přemnohé věci udělal jsi, Pane, Bože můj,

a zázračné jsou skutky tvé a úmysly tvé s lidmi

plné divů, že není, kdo by dovedl je všechny

zopakovat. Chtěl-li bych o nich o všech vyprávět,

víc by jich bylo, než kdo vypoví.

7 Obětí a darů sis nepřál. Zato jsi mi uši otevřel.

Oběti zápalné jsi nežádal za odpuštění hříchu.

8 Tehdy jsem řekl: Hle, já přišel jsem.

Ve svitku knihy o mně psáno je.

9 Činit tvou vůli, Bože můj, mne plní radostí

a zákon tvůj v srdci svém nosím.

10 Před obcí velikou jsem spravedlnost kázal.

Nemlčela má ústa. Ty to, Bože, víš.

11 Nic jsem neskryl v nitru srdce ze spravedlnosti tvé.

Vyprávěl jsem o pravdě tvé i o spáse tvojí

a nic jsem před tou velkou obcí nezatajil

o milosti i o pravdě tvé.

12 O lítost svou mne, Bože, nezkracuj,

kéž milost tvá a pravda tvá po všechen čas mne chrání.

13 Neboť se na mne slétly nespočetné věci zlé,

dohonily mne nepravosti moje a drží mne,

že vzhlédnout nemohu. Je jich víc než vlasů

na mé hlavě a srdnatost má opouští mne.

14 Nechť vůle tvá je, Bože, zachránit mne.

Pospěš mi, Bože, na pomoc.

15 Styďte se a rděte se, vy, kteří hledíte mou duši zabít.

Na útěk nechť jsou zahnáni a potupeni ti,

kdo zlé mi přejí.

16 Nechť zoufalí jsou v zasloužené hanbě ti,

kteří s posměchem mi říkali: Hahá!

17 Ať se však těší a k tobě plesají všichni,

kdo hledají tě, a ti, kdo milují tvou spásu,

nechť věčně říkají: Ať roste sláva Boží!

18 A já jsem chudý a ubohý, můj Pán se však

postará o mne. Ty jsi má pomoc i můj zachránce.

Nemeškej, Pane můj.