Sex, drogy a Manchester – pro mladého detektiva Aidana
Waitse osudová trojice. Potom co na něj praskne drogový prohřešek, dostane na
výběr: buď si u policie, a vlastně ani nikde jinde už neškrtne, nebo se pokusí
v utajení odhalit největší manchesterský drogový gang. A že to nebude zrovna
bezpečná akce, Aidanovi dojde ve chvíli, kdy kolem něj začnou mizet mladé dívky
a objevovat se mrtvoly. Pozná Aidan, co je černé a co bílé i v šedých stínech
Manchesteru? A jaké tajemství skrývá on sám? Brilantně vystavěný detektivní
román s atmosférou temnější než asfalt nočních ulic…
Joseph Knox je nákupčím krimi žánru v největším britském
knižním řetězci Waterstones. Díky tomu má obrovské zkušenosti, které zúročil ve
své vlastní detektivní sérii s mladým, kontroverzním detektivem Aidanem
Waitsem, zasazené do manchesterského podsvětí. První kniha Sirény vyšla v lednu
2017 ve Velké Británii a ihned se umístila v žebříčku Sunday Times. Autor
chystá celkem tři díly série s Aidanem Waitsem. Lee Child se o knize nechal
slyšel: „Noirovka ostrá jako břitva…“
Vydává nakladatelství Plus.
Ukázka z knihy:
Po
tom všem jsem nastoupil zpátky na noční. Na denní by mi už nikdy nikdo nevěřil.
Ve čtyři ráno jsem vyjížděl k tísňovým hovorům, chodil nahoru a dolů po
vypnutých eskalátorech a hlavně se snažil příliš nemyslet. To mi kdysi šlo. Ani
se mi nechtělo věřit, když mi o pár měsíců později začala od úst vycházet pára.
Znovu přicházel listopad.
„Venku
zase padaj sračky,“ ulevil si parťák a odmítl vylézt z auta. Občas tím myslel
kroupy, jindy déšť se sněhem. Dnes přišel přívalový déšť.
Blýskalo
se a z ulic se smývala špína. Vystoupil jsem z auta a parťák mi podal noviny,
kterými jsem si chránil hlavu před deštěm.
O
policejní asistenci si zavolal majitel jednoho sekáče. Sledoval jsem, jak hýbe
ústy. Chtěl po mně, abych vystrnadil párek bezdomovců, kteří se schovali před
deštěm ve vchodu do budovy. Moc mi to nedávalo smysl, ale abych pravdu řekl,
skoro jsem ho neposlouchal. Pod nosem měl chomáč slepených uhlově černých chlupů,
který mi připomínal Hitlerův knírek.
Podíval
jsem se na vágusáka s vágusačkou, kteří spali ve dveřích, sjel majitele za to, že
zbytečně maří policejní čas, a prošel lijákem zpět do auta.
Vlezl
jsem dovnitř a parťákovi jsem jako trest za to, že nešel se mnou, vrátil mokré
noviny. Podíval se na mě a pak na zmáčenou přeloženou titulní stranu.
„Četls
to?“ zeptal se mě. V rukou držel noviny a čekal, jak zareaguji.
„Takovou
smrt si nikdo nezaslouží, co?“
Fotografie
byla rozpitá deštěm a stejně tak byl rozmazaný i text, ale já tu holku na
obrázku přece jen poznával. Patřila k trojici dívek, které jsem minulý rok jen
letmo poznal. V podtitulku se psalo, že jí v době smrti bylo třiadvacet let.
Dvaadvacet, když jsem se s ní setkal já. Vyhlédl jsem z okénka a pozoroval, jak
se do ulic vrací listopad. Tahle byla poslední.
Parťák
se naklonil ke mně a hřbitovně si odkašlal. „No ták,“ řekl. „O co tam šlo? Co se tam
stalo?“
„To
se ptáš na špatném místě.“ Já pouze věděl, kde to celé před rokem začalo. Věděl
jsem o svých třech přešlapech a o důvodech, proč jsem jim nedokázal předejít.
Co se stalo s těmi dívkami, s těmi ženami, které na krátkou dobu vkročily do
mého života, na chvilku ho změnily, jsem mu vysvětlit nedokázal. Beztak by
nepochopil jejich smích, jejich rozhořčení, jejich tajemství. Celý zbytek noci
jsem se díval po lidech v ulicích, po holkách, po ženách, a měl jsem pocit, že
před očima vidím životy, které ty tři už neměly šanci prožít.
Domů
jsem se dostal nad ránem. Namíchal jsem si drink a posadil se.
Chvíli
jsem na rádiu přehazoval stanice, ale pak už jsem to nedokázal déle odkládat.
Znovu jsem si přečetl ten novinový článek a poprvé po několika měsících jsem si
dovolil se nad tím vším pořádně zamyslet.
„Tímhle zabiješ i mě,“ řekla.
Co
se tehdy vůbec stalo?
Copyright
© Joseph Knox 2017
Translation
© David Koranda, 2017
Cover
Design © Tomáš Cikán, 2017
ISBN
978-80-259-0728-3
Žádné komentáře:
Okomentovat