Po románu Případ Collini se brněnský Host podruhé vrací k
dílu prestižního berlínského advokáta a oceňovaného spisovatele. Tentokrát
svazkem povídek.
Osm členů maloměstské dechové kapely složené ze spořádaných
otců rodin brutálně znásilní mladou dívku — tak začíná napínavá, strhující
povídková sbírka Ferdinanda von Schiracha založená na reálných případech z
advokátní praxe. Schirach svým nezaměnitelným, lyricky strohým jazykem líčí
kriminální příběhy i jejich soudní dohru. Zkoumá otázky dobra a zla, viny a
neviny, zabývá se morální odpovědností obyčejných lidí. Spolu s nimi zažíváme
rozpory mezi morálkou a zákonem, justiční mašinerií a lidskou spravedlností.
Schirachova kniha potvrzuje starou kriminalistickou pravdu,
že za určitých okolností je každý z nás schopen spáchat něco strašného.
Překlad Ondřej Šebesta.
Ukázka z knihy:
ANATOMIE
Seděl v autě. Na chviličku usnul, nebyl to hluboký spánek,
jen mu na pár vteřin padla hlava. Čekal a popíjel z lahve kořalku, kterou si
koupil v supermarketu.
Vítr hnal proti vozu písek. Tady je všude písek, několik
centimetrů pod trávou. To všechno věděl, vyrostl tady. Čekal na ni, co nevidět
vyjde z domu a zamíří na zastávku autobusu. Možná na sobě bude mít šaty, nějaké
lehké, nejlépe ty se žlutými a zelenými květy.
Myslel na to, jak ji oslovil. Na její obličej, na její kůži
pod šaty a na to, jak byla velká a krásná. Sotva se na něj podívala. Zeptal se
jí, jestli si nedá něco k pití. Nebyl si jistý, jestli mu rozuměla.
Vysmála se mu. „Nejsi můj typ,“ zakřičela, protože hudba
hlasitě řvala. „Bohužel,“ dodala ještě.
Pokrčil rameny, jako by mu to nevadilo. A zašklebil se. Co
měl dělat jiného. Pak šel zpátky ke svému stolu.
Dneska si z něj legraci dělat nebude. Udělá, co bude chtít
on. Zmocní se jí. Představoval si, jak bude vystrašená. Zvířata, která zabil,
byla také vystrašená.
Viděl to. Krátce před smrtí páchla jinak.
Čím větší zvíře, tím větší mělo strach. Ptáci byli nudní,
kočky a psi už lepší, věděli, že přichází smrt. Ale zvířata nemůžou mluvit. Ona
mluvit bude. Jde o to udělat to pomalu, aby si to co možná nejvíce užil. To byl
ten problém: nesmí to jít rychle. Pokud by se příliš vzrušil, tak by se to pokazilo.
Jako u úplně první kočky, už po amputaci uší se nemohl udržet a příliš brzy ji
probodl.
Pitevní souprava byla drahá, ale kompletní, včetně nůžek na
kosti, dláta na lebeční kosti, nože na chrupavky a lebečních sond. Objednal si
ji přes internet. Anatomický atlas uměl skoro zpaměti.
Všechno si zapisoval do deníku, od prvního setkání na
diskotéce až do dnešního dne. Tajně si ji vyfotil a její hlavu přilepil na
pornofotky. Označil si linie, kudy bude řezat. Černou přerušovanou čárou, jako
v anatomickém atlase.
Vyšla ze dveří, připravil se. Když za sebou zavřela branku,
vystoupil z vozu. Teď nastala ta nejsložitější část plánu. Musel ji přinutit,
aby s ním odjela, nesměla začít křičet. Vypsal si všechny varianty.
Později nalezla policie ve sklepě u jeho rodičů nákresy,
obrázky mladé ženy, zabitých zvířat a stovky hororových filmů. Když v jeho autě
našli deník a pitevní soupravu, rozhodli se mu prohledat dům. Ve sklepě měl
také malou chemickou laboratoř — jeho pokusy vyrobit chloroform byly marné.
Zatímco vystupoval z auta, srazil ho pravou stranou projíždějící
mercedes. Přeletěl přes kapotu, narazil hlavou do předního skla a zůstal ležet
vlevo vedle auta. Zemřel při převozu do nemocnice. Bylo mu jednadvacet let.
Zastupoval jsem řidiče mercedesu. Dostal rok a půl podmínečně
za zabití z nedbalosti.
Schuld © 2010 by
Ferdinand von Schirach
Translation © Ondřej
Šebesta c/o DILIA, 2018
Czech edition © Host
— vydavatelství, s. r. o., 2018
ISBN 978-80-7577-585-6
 |
| Ferdinand von Schirach / FOTO: © Michael Mann |
Žádné komentáře:
Okomentovat