„Svižný portrét samotářského vizionáře George Lucase. Je tu
vše od vzestupu z neznáma až k postavení legendy filmového průmyslu… podání
prostřednictvím kolegů, konkurentů, učitelů a přátel je místy až brutálně
upřímné… Čtení pro vlažnější i skalní fanoušky.“ Tak ohodnotil zevrubný životopis
jednoho z výrazných hollywoodských režisérů časopis Rolling Stone
Kniha přináší spoustu zajímavých informací ze zákulisí
značky Star Wars, jejíž osmá epizoda - již bez Lucasova zapojení - vstoupí do
českých kin 14. prosince. V překladu Michala Prokopa a Jana Kalandry ji vydává
Nakladatelství Paseka.
„Jonesova kniha zachycuje Lucase jako výjimečně nadaného
tvůrce těch největších popkulturních legend moderní doby, který nechtěl a
nechce slevovat ze svých představ,“ říká redaktor knihy Pavel Kořínek. Jones,
jinak oceňovaný autor životopisů spisovatele Washingtona Irvinga nebo loutkáře
Jima Hensona, odhaluje Lucase zároveň jako milovníka automobilů, který se v
mládí málem zabil při autonehodě, jako nefalšovaného vizionáře, panovníka
marketingového impéria, průkopníka vizuálních a zvukových efektů i zakladatele
společností Pixar a Lucasfilm. „Zájemci o dějiny filmu pak dostanou příležitost
zblízka nahlédnout tvůrčí i osobní přátelství i rivality s jinými velikány
oboru: Stevenem Spielbergem či Francisem Fordem Coppolou, ale třeba i Martinem
Scorsesem, kterého Lucas dvakrát nemusel, protože měl pocit, že mu pokukuje po
manželce,“ dodává Kořínek.
Fanoušci Star Wars se na 560 stranách dozvědí i mnoho
zajímavého ze zákulisí vzniku celé série. „Osobně mi přišlo velice zajímavé,
jak se vyvíjely postavy v jednotlivých verzích scénáře od hrubého náčrtu až po
finální,” přibližuje překladatel Michal Prokop. „Některé byly původně okrajové
a teprve postupně se dostávaly na výsluní, dokonce i klíčový protagonista Darth
Vader. Rozebírá se taky, jak vzniklo celé náboženství, respektive filozofie
kolem Síly.“
Ukázka z knihy:
Prolog
Chaos
Březen 1976
R2-D2 odmítal fungovat.
Od droida to nebyla tvrdohlavost – rys, pro který si
tu postavu oblíbily miliony fanoušků Star Wars po celém světě. Skutečnost byla taková, že první den
natáčení v tuniské poušti, 22. března 1976 ráno, R2-D2 zkrátka nefungoval. Měl totiž vybité
baterie. Malý droid nebyl jediný, který měl problém. Několik dalších, ovládaných
dálkově členy štábu stojícími těsně mimo záběr filmových kamer, se rovněž
chovalo nevyzpytatelně. Někteří upadli, část se jich ani nepohnula, a další se
dokonce nechali ovlivnit signály arabských rozhlasových stanic, šířícími se v
ploché pouštní krajině, a bezhlavě se řítili po písku nebo do sebe vzájemně
naráželi.
„Roboti se zbláznili, třískali jeden do druhého,
padali a rozbíjeli se,“ vyprávěl Mark Hamill, čtyřiadvacetiletý herec v roli
hrdiny Luka Skywalkera. „Trvalo hodiny dát je zase do pořádku.“1
Režisér filmu, zadumaný vousatý jednatřicetiletý
Kaliforňan jménem George Lucas, prostě vyčkával. Pokud nějaký robot fungoval podle
očekávání, třeba jen na chvíli, Lucas natočil co nejvíc záběrů, než se droid
zase zadrhl. Jindy nechal nefungující jednotku táhnout skrytým drátem, dokud drát nepraskl nebo se droid nepřekotil.
Už na tom nezáleželo. Lucas všechno hodlal vyřešit ve střižně. Tam to měl stejně
nejradši, na rozdíl od mžourání do kamery uprostřed pouště.
Byl to první ze čtyřiaosmdesáti dlouhých a vyčerpávajících natáčecích
dnů Star Wars
– o celých dvacet
dnů víc, než bylo v plánu. A natáčení se v podstatě od samého začátku vyvíjelo
katastrofálně. „Měl jsem z toho všeho pořádnou depresi,“ řekl Lucas.2
Lucasovo rozladění zčásti pramenilo z pocitu, že již ztratil
kontrolu nad svým vlastním filmem. Kladl to za vinu skoupým ředitelům společnosti
20th Century Fox, kteří neustále kontrolovali výdaje a upírali mu peníze, které
potřeboval, aby všechno udržel v chodu. Vedení Foxu však bylo skeptické a
tvrdilo, že science fiction je mrtvý žánr a že nezbytné rekvizity, kostýmy a
zvláštní efekty jsou moc drahé. Studio bylo toho názoru, že Lucas vystačí se seškrtaným
rozpočtem a problémy s roboty může řešit za pochodu. „Problém byl čistě v tom, že
Fox nepřidal peníze, dokud nebylo pozdě,“ zuřil Lucas. „Každý den jsme kvůli těm
robotům ztratili zhruba hodinu a nepřišli bychom o tolik času, kdybychom
dostali dalších šest týdnů, abychom je dokončili, vyzkoušeli a rozchodili, ještě
než začneme.“3
Potíže nebyly jen s dálkově ovládanými roboty. Anthony Daniels, klasicky
školený britský herec obsazený do role protokolárního droida C-3PO, trpěl v
nepadnoucím blyštivém kostýmu ze zlatavého plastu a příliš toho neviděl ani
neslyšel. Při každém pohybu ho něco šťouchlo nebo řízlo – stěžoval si, že byl „samá
jizva a škrábanec“ –, a když upadl, což se mu stávalo často, mohl jen čekat, až
si toho někdo ze štábu všimne a pomůže mu na nohy.4 Během prvního
týdne natáčení si Daniels zoufal, že film nedokončí ve zdraví. „Bylo velmi, velmi
těžké uvést věci do pohybu,“ vzpomínal Lucas. „Pravda je taková, že roboti vůbec
nefungovali. S C-3PO byly hrozné potíže. … Nedařilo se mi zařídit, aby R2-D2
ujel víc než pár desítek centimetrů, než do něčeho narazil. … Všechno to byly
prototypy. … Jé, postavíme tohle – nemáme peníze, ale ono to nějak dopadne.
Jenomže nic nedopadlo.“5 Lucas se zapřisáhl, že už nikdy nesvěří
kontrolu nad svými filmy ředitelům studia. Co o filmování vlastně vědí? „Bez přemýšlení
nařizují lidem, co mají dělat,“ stěžoval si Lucas. „Dřív nebo později je napadne,
že o natáčení filmů vědí víc než režiséři. Šéfové studií. Nemůžete s nimi
bojovat, protože to oni mají peníze.“6
Pokud Star
Wars uspějí, jedna
věc se rozhodně změní: peníze bude mít pod palcem on.
Existovaly však věci, které zkrátka ovládat nemohl, i když by si
to přál sebevíc. Například nepředvídatelné tuniské počasí produkci nijak
neusnadňovalo. Během prvního týdne natáčení se v údolí Nefta spustil první déšť
po sedmi letech a pršelo čtyři dny. Vybavení a vozidla se bořily do bláta, až s
jejich vytažením musela pomoci tuniská armáda. Ráno bývala zima a v poledne
vedro, takže Lucas většinou začínal den v hnědém plášti a při nahlížení do
hledáčku kamery zasouval ruce hluboko do kapes, a jak slunce stoupalo po obloze,
shodil plášť, nasadil tmavé brýle a řídil herce v kostkované pracovní košili
a baseballové čepici stažené hluboko do čela. Když zrovna nepršelo, zvedl se
prudký vítr, rozfoukal scénu, rozbil pásové vozidlo zvané sandcrawler a podle
vzpomínek jednoho člena štábu odnesl kulisy „na půl cesty do Alžírska“.7
A zdálo se, že písek se dostane všude. Bodal v očích, odíral kůži
a pronikl do téměř každé štěrbiny a záhybu. Ačkoli Lucas balil kamery Panavision
do igelitových fólií, aby jim vítr a písek neublížily, čočka na jedné z nich
byla skoro zničená. Trápily ho potíže s vybavením i obyčejná smůla.
Vzplanulo nákladní auto a oheň poškodil několik robotů. Když náklaďáky vypověděly
službu, Lucas převážel věci na oslech.
Po prvních dvou týdnech natáčení byl Lucas vyčerpaný. Kvůli neustálým
zpožděním, způsobeným nepřízní počasí, porouchanými droidy a nepadnoucími
kostýmy, natočil zhruba jen dvě třetiny toho, co měl v plánu – a nebyl s tím
spokojený. „Kvůli všem těm komplikacím jsme pořád něco škrtali,“ vyprávěl
Lucas, „a nepředpokládal jsem, že to dopadne dobře.“ Byl tak rozrušený, že
dokonce vynechal večírek, který sám pořádal, když skončilo natáčení v Tunisku.
Zavřel se v hotelovém pokoji a utápěl se ve svém neštěstí. „V téhle fázi jsem
byl opravdu sklíčený, protože nic nedopadlo dobře,“ vzdychl. „Všechno se podělalo.
Byl jsem zoufale nešťastný.“8
Něco málo přes rok před chystaným uvedením do kin byl projekt Star Wars v hrozném stavu a zdálo se, že pokud
film vůbec kdy spatří světlo světa, bude příšerný.
Tím si byl Lucas jistý.
Poznámky:
1. „‘Star Wars’ Star Is on Cloud Nine“, Independent (Long Beach, Kalifornie), 10. června
1977.
2. J. W. Rinzler, The Making of Star Wars: The Definitive Story behind the
Original Film (New
York: Del Rey, 2007), s. 160.
3. Tamtéž, s. 146.
4. Tamtéž, s. 143.
5. Kerry O’Quinn, „The George Lucas Saga“, Starlog, přetištěno v Sally Kline (ed.), George Lucas: Interviews (Jackson: University Press of
Mississippi, 1999), s. 104.
6. Sally Kline (ed.), George Lucas: Interviews (Jackson: University Press of Mississippi,
1999), s. xiv.
7. Robert Watts, citováno v J. W. Rinzler, The Making of Star Wars:
The Definitive Story behind the Original Film (New York: Del Rey, 2007), s. 151.
8. Tamtéž,
s. 160.
GEORGE LUCAS: A LIFE
This edition published by arrangement with Little, Brown,
and Company, New York, New York, USA.
All rights reserved.
Copyright © Brian Jay Jones, 2016
Translation © Michal Prokop, Jan Kalandra, 2017
ISBN 978-80-7432-843-5
Žádné komentáře:
Okomentovat