Spisovatel, scenárista a režisér Joseph Incardona (1969)
se narodil švýcarské matce a sicilskému otci. Svůj román Žár zasadil do Finska
během mistrovství světa v saunování. A napsal ho francouzsky. Česky se
představuje u Nakladatelství Paseka a v překladu Šárky Belisové.
Incardona o sobě říká, že je nestálý, úzkostlivý, se
sklony k posedlostem a hypochondrii. Bývá srovnáván s Chuckem Palahniukem nebo
Harrym Crewsem. Za knihu Derrière les panneaux, il y a des hommes (2015) dostal
Velkou cenu za detektivní román, udělovanou ve Francii.
„Incardona jednoznačně snese srovnání s Palahniukem,“
říká redaktorka Barbora Klimtová. „Nebere si servítky a nestydí se otevřít
jakékoli téma. Má smysl pro nadsázku i černý humor, je mu vlastní sarkasmus,
nadsázka, bizarní zápletky, zdánlivě jednoduchý děj i jazyk.“
Incardona se v Žáru odráží od skutečné události. Heinola
je finské město proslulé bizarními soutěžemi, mimo jiné se tam pořádal
šampionát v saunování. Uvádí na scénu dva protikladné hrdiny: Subtilní
šedesátiletý Igor sloužil v sovětské armádě, je ztělesněním askety.
Padesátiletý Niko Tanner, finská pornohvězda, naopak zosobňuje všemožné extrémy
a excesy. Tenhle blonďatý obr se na závod nepřipravuje, žije ze dne na den
bujarými večírky a alkoholovými dýchánky, přesto mistrovství v saunování
poslední roky vyhrává s přehledem. Igor je posedlý myšlenkou, že po třech
letech, kdy se umístil jako druhý, tentokrát Nika porazí.
Incardona zdánlivě čtenáře zaplavuje co nejroztodivnější
omáčkou, aby tím odradil pokrytecké puritány. Pornem to totiž jen začíná, sex
se zdá být klíčem ke všemu a řešením každé situace, ať už jeho nedostatek, nebo
nadbytek povýšený na umění či řemeslo. Do toho se motají ztracené dcery,
uječené publikum jako v reality show a plejáda postaviček. „Zároveň Incardona
počítá s poučeným, inteligentním čtenářem, který jeho pomrkávání a vějičky
odhalí a zároveň si užije všechny pestrobarevné - i když černohumorné –
epizody,“ říká Klimtová.
Ukázka z knihy:
Igor Azarov je drobný muž. Metr padesát devět na
osmapadesát kilogramů.
Poté co prošel hotelovou halou, hlásí se na recepci a
mírně se přitom vyhoupne na špičky, aby se mohl podívat do očí blonďaté valkýře
sedící za pultem.
Igorovi je šedesát let, má husté šedivé vlasy, pod nosem
knír. Na sobě světle modrou plátěnou bundu, tmavočervenou košili a bavlněné
kalhoty béžové barvy. To všechno po cestě vozem pomačkané. Na nohou mokasíny s
kaštanovými střapci. Stejně dobře by mohl být obchodní zástupce nebo úředník na
penzi.
Igor si pokládá koženkový kufr k nohám. Staromódní typ
hořčicové barvy s popruhy a zámky na klíč.
Valkýra zvedá hlavu, usmívá se.
Dobrý večer, pane, máte u nás rezervaci? Hotel je plně
obsazený.
Igor nachýlí hlavu, jako kdyby nerozuměl.
English? zeptá
se.
Yes.
Na jaké jméno, prosím?
Azarov.
Dívčina modrýma očima proběhne obrazovku.
Je mi líto, ale nemůžu to najít. A-za-rov. Jsem
přihlášený do soutěže.
Aha, účastníte se šampionátu. Seznam máme stranou, malé
strpení…
Tady je to, Azarov Igor, všechno v pořádku. Přijel jste
autem?
Ano.
Zaparkoval jste na hotelovém parkovišti?
Ano.
V tom případě vám dám parkovací kartu na dobu pobytu.
Prosím, dejte si ji na palubní desku tak, aby byla dobře vidět.
Dívka mu rovněž vydá dvě magnetické karty vložené do malé
papírové obálky s nadepsaným číslem 412 a kódem k wi-fi, ačkoli Igor nevlastní
ani chytrý telefon, ani notebook. Pokud bude potřebovat nějakou informaci, může
použít počítač, který mají k dispozici klienti hotelu. Ale pravděpodobnost, že
Igor Azarov bude surfovat na netu, je pramalá.
Nicméně měl by jednu otázku:
Niko Tanner už dorazil?
Náš šampion? Ne, pane, ještě ne.
Kdy?
Dívčiny pěstěné prsty ťukají do klávesnice.
Zítra dopoledne.
Igor poděkuje, chopí se bagáže.
Přistoupí k němu nosič zavazadel a nabídne mu, že ho
doprovodí na pokoj. Igor odmítne a nastoupí do výtahu.
Když se dveře zavírají, zablokují je dvě dívky. Obarvené
vlasy, krátká trička, piercingy v pupíku. Etnické tetování, minisukně a žabky.
Igor udělá krok dozadu a nechá je nastoupit, oči má sotva ve výši jejich ňader.
Jedna té druhé cosi pošeptá a přitom nehtem nabarveným narůžovo stiskne knoflík
do třetího patra. Obě vybuchnou smíchy.
Fanynky, pomyslí si Igor. Nikovy fanynky.
Kabina se dává do pohybu.
Igor se otočí zády k zrcadlu, kouká se na nohy.
Pravidlo číslo jedna: Nezávislost.
Neposlouchat, nepoutat pozornost, na nic se nedívat,
neupínat. Na web ani na nosiče, ani na ty kurvičky v minisukních.
Spoléhat jenom na sebe.
Při 110 stupních Celsia vás drží akorát kůže, vaše kůže
je všechno, co máte.
Zvukové znamení o dvou tónech ohlašuje příjezd na patro.
Dveře se otevřou. Dívky vystoupí, ani si ho nevšimnou a nechávají za sebou
závan pačuli a potu.
Dveře se znovu zavřou a otevřou o patro výš.
Igor sleduje šipku vpravo, směřující k pokojům 400 až
412. Zvuk jeho kroků pohlcuje kovral se vzorem z nafialovělých a kaštanově
hnědých čar. Ticho naruší smích vycházející z čísla 402.
Magnetická karta vložená do škvíry, pípnutí, otevření
dveří a rozsvícení světla.
Igor položí kufr před skříň. Roztáhne závěsy, otevře
francouzské okno a vyjde na úzký dřevěný balkon. Před sebou má temný, hustý
borový les, šumění větví ohýbaných večerním vánkem. Pryskyřičná vůně připomíná
štiplavý osvěžující med. Z toho žáruvzdorného dřeva se vyrábějí obklady stěn a
lavice v saunách.
Igor se rukama opře o zábradlí. Dřív by si smotal
cigaretu a tomu vtipu se pousmál. Doufal, že když dorazí na poslední chvíli,
tak svého soupeře překvapí. Niko ho zase jednou převezl. Dává tím najevo svoji
převahu.
Niko Tanner je místní hvězda. Trojnásobný mistr světa v
saunování z roku 2013, 2014 a 2015.
A kdo byl ty poslední tři ročníky vicemistr světa?
To si nikdo nepamatuje. Každopádně ne hotelová recepční
ani ty holky s piercingem, protože jinak by ho poznaly.
Igor se svleče, natáhne si námořnickou teplákovou
soupravu s rudou hvězdou na hrudi. Modrá barva častým praním vybledla, ale
silná a hrubá bavlna byla vyrobena tak, aby něco vydržela. Obuje si kecky,
nejnovější americký model, s tímhle si nejde zahrávat. Zaváže tkaničky, vstane,
v koupelně si z kohoutku natočí sklenku vody. Vytáhne ze štěrbiny magnetickou
kartu, uloží si ji do kapsy a zatáhne zip. Světlo rázem zhasne.
Igor se pustí dolů po požárním schodišti. Hlavně nepotkat
ty holky, nepotkat v hotelové hale žádné další soupeře.
Strčí do protipožárních dveří a ocitne se venku. Dojde ke
své ladě, položí parkovací kartu na palubní desku a zamkne dveře.
Kousek dál se cesta mezi parkovištěm a golfovým hřištěm
noří do lesa a po uběhnutí desítky kilometrů ho dovede zpátky k bodu, odkud
vyrazil. Následovat bude krátká návštěva hotelového wellness a studená sprcha.
Nakonec si v hotelové restauraci objedná lososa s rýží vařenou v páře, napije
se vody a půjde si lehnout.
Vytěsnit dvanáct hodin cesty ze Pskova, průjezd
Estonskem, čekání na trajekt, plavbu přes Finský záliv mezi Tallinnem a
Helsinkami.
Uvolnit svaly, osvobodit plíce, okysličit mozek.
Igor Azarov je připraven. Pro závod má ideální váhu, jeho
index tělesné hmotnosti činí 22,9, fyzickou přípravu si naprogramoval s pomocí
bývalého vojenského lékaře.
Na tenhle okamžik čeká už dvanáct měsíců, od chvíle, co
Nika málem sesadil z trůnu a vítězství mu uniklo asi o deset vteřin.
CHALEUR
© Editions Finitude – 2017
Published by arrangement with Lester Literary Agency
Cover Illustration © Mélody Denturck
Translation © Šárka Belisová, 2019
ISBN 978-80-7432-949-4
 |
| Joseph Incardona |
Žádné komentáře:
Okomentovat