Publikace přináší poprvé ucelený pohled na historii
sběratelství japonských dřevořezů v Čechách a na Moravě. Ve třech kapitolách
seznamuje se základními typy japonských dřevořezů a soustřeďuje se na portréty
jednotlivých sběratelů a strukturu jejich kolekcí. Vyzdvihuje význam
sběratelství japonských dřevořezů spočívající zejména v obohacení výtvarného
jazyka a estetiky na české umělecké scéně přelomu 19. a 20. století.
„Sběratelství japonských dřevořezů v Čechách a na Moravě
navázalo na rozšířený fenomén sběratelství japonského umění v druhé polovině
19. století v Evropě. To se stalo jedním z hlavních zdrojů inspirace pro výtvarné
japonismy, které jsem již dříve představila v publikaci Japonismus v českém
umění,“ uvádí autorka Markéta Hánová.
Kniha Japonské dřevořezy a jejich sběratelé v českých zemích
je výsledkem pětiletého výzkumu podpořeného Grantovou agenturou ČR. Představuje
nejenom rozpětí sbírek japonského dřevořezu u nás, ale především paletu
osobností, které spoluvytvářely dobové povědomí o japonské kultuře a jejichž
prostřednictvím se nám dodnes zachovaly významné soubory japonského dřevořezu.
Proto se kniha soustřeďuje na portréty jednotlivých sběratelů, doplněné výběrem
nejzajímavějších dřevořezů z hlediska kvality a výjimečnosti, ale na druhé
straně i ukázkami méně kvalitních tisků nebo zajímavých přetisků. Důvodem této
dichotomie ve výběru je snaha poukázat nejenom na určité limity dané
nedostatečnou znalostí, ale též soudobou tržní nabídkou a neméně důležitou
složkou, osobním vkusem i dobovým vnímáním japonské estetiky.
Sbírky japonských dřevořezů utvářené na přelomu 19. a 20.
století se staly solidním základem muzejních sbírek Náprstkova muzea v Praze,
Národní galerie Praha a dalších sbírek v Čechách a na Moravě. Zmapování
sběratelství japonských dřevořezů tak odkrývá nejenom ucelenější pohled na
osobnosti sběratelů, jejich motivy a možnosti, které utvářely charakter jejich
sbírek, ale také na dobové povědomí o japonské kultuře a jejích vlivech v
českém kulturním prostředí zejména v kontextu literárního a výtvarného
japonismu. Význam sběratelství japonských dřevořezů spočíval zejména v tom, že
zájem o ně přinesl nové podněty do výtvarného jazyka a estetiky, jimiž
obohatily domácí uměleckou scénu na poli výtvarného, literárního nebo
dramatického umění.
Kniha je rozdělena do tří kapitol. První seznamuje se
základními typy japonských dřevořezů, a přispěje tak mimo jiné k rozšíření
znalostí současných sběratelů a zájemců o toto téma. Druhá a třetí kapitola
charakterizují vývoj sběratelství s ohledem na záměry sběratelů, strukturu
jejich kolekcí a estetická hodnocení. Druhá kapitola sleduje počátky
sběratelství japonského dřevořezu v českých zemích a představuje osobnosti a
umělecký trh přelomu 19. a 20. století. Třetí kapitola, jež čtenáře zavede až
do poloviny 20. století, sleduje rozvoj sbírek, představuje výstavy a soustředí
se na nejvýznamnější osobnosti – malíře Emila Orlika a spisovatele Sigismunda
Boušku a Joe Hlouchu, na jejich odkaz a význam děl, z nichž mnohá tvoří dnes
součást muzejních sbírek v České republice.
Uměleckohistorickou reflexi doplňuje chemicko-technologický
rozbor pigmentů na vybraných dřevořezech. Mezioborový přístup reflektuje
uměnovědný rozbor díla, kulturněhistorický kontext a chemicko-technologickou
analýzu, a ilustruje tak význam uměleckého materiálu, v tomto případě
japonských dřevořezů, z několika pohledů.
Kniha vychází také v anglické verzi pod titulem Japanese
Woodblock Prints and Collectors in the Czech Lands.
Vydává Národní galerie Praha (vázaná, 248 stran, 233
barevných ilustrací, ISBN: 978-80-7035-724-8).
Ukázka z knihy:
Nejenom literatura o japonském umění byla inspirací ke sběratelství.
Kromě světových výstav uzrávala vizuální zkušenost evropského diváka s
japonskými dřevořezy prostřednictvím výstav ze státních i soukromých sbírek,
jež odrážely dobový zájem také v našem kulturním prostoru. V českých a
moravských státních sbírkách se nachází nezanedbatelný počet japonských
grafických tisků, z nichž byly doposud katalogizovány pouze sbírky dřevořezů z
Náprstkova muzea v Praze, Národní galerie Praha, Západočeského muzea v Plzni a
Arcibiskupského muzea v Olomouci. Doposud však neexistuje přehled, který by
nejen lokalizoval dřevořezy z původních sbírek deponovaných dnes v muzejních
sbírkách v České republice, ale také klasifikoval jejich kvalitu nebo
sběratelskou výjimečnost. Současný stav poukazuje na fakt, že sbírky dřevořezů
byly hodnoceny pouze fragmentárně bez širšího kontextu sběratelské tradice na
území Čech, Moravy a Slezska. Tato kniha se proto pokusí jak zhodnotit nejenom
vybrané sbírky japonských dřevořezů, tak především objasnit společenskou síť
sběratelů a možnosti nákupu dřevořezů na domácím nebo zahraničním trhu s
uměním. Řada sběratelů pocházela z aristokratických, výtvarných a literárních
kruhů, ale vyskytovali se také sběratelé mimo umělecké profese, kteří propadli
kouzlu japonských obrazů. Jejich sbírky jsou dodnes uchovávány ve státních
institucích jako důkaz dobové sběratelské módy. Abychom vysledovali okruh
sběratelů a specifický charakter jejich kolekcí japonských dřevořezů, musíme
vycházet z materiálu dochovaného z jejich původního rozsahu. I když se ve
většině případů jedná o pouhý zlomek, přesto lze dnes najít ve státních i
soukromých sbírkách řadu zajímavých tisků. Cílem rešerše je na tyto původní
tisky upozornit a shromáždit ucelený přehled o charakteru sběratelství tisků ukijoe
z přelomu 19. a 20. století.
 |
|
© FOTO: Lada
Krupková Křesadlová & Jiří Krupka; 2019
|
Žádné komentáře:
Okomentovat